8 věcí co bych si přála vědět o Američanech, dřív než jsem se jedním "stala"

Všichni asi mají nějakou představu o tom jak Američani žijí a s největší pravděpodobností to bude to, že jí jen fast food a jediná země co pro ně existuje je USA. Nebudu lhát i tací lidi v Americe jsou, ale abych to uvedla na pravou míru, zde je dalších 10 věcí, u kterých jsem se pozastavila.

1. O České republice v Americe ví jen pár lidí, ale rozhodně to nebudou středoškoláci. Po pár konverzacích a zjištění, že neví co slovo Česko vůbec znamená, byla má odpověď na otázku odkud jsem už jen "Z Evropy". Američanům tato odpověď bohatě stačí, protože ani tak neví kde Evropa je a já byla spokojená, protože jsem se nemusela pouštět do hodinového vysvětlování, že Evropa není jen Německo, Francie a Španělsko. K mému údivu jsem měla i konverzaci o tom, že Česko neexistuje, a že jsem si to vymyslela, abych byla více zajímavá. Když jsem poté vytáhla mapu a snažila se ukázat, že něco jako Česká republika opravdu je, byla jsem osočena z toho, že to mám radši i vytvořené na mapě, aby to vypadalo věrohodně.

2. Toto se hodně váže k prvnímu bodu, ale pro Američany existuje jen a pouze USA, s tím, že je to ta nejvyspělejší země a všechny ostatní země trpí chudobou a hladem. Na denním pořádku tedy byly otázky typu: "Viděla jsi někdy televizi?" a "Máte tam internet?" nebo "Jedla si někdy těstoviny?". S tím už jsem se pak naučila žít, ale pak přijde něco jako "Umíš mluvit evropsky?" a nad tím se pak člověk pozastaví a přemýšlí nad tím kde je ta chyba...

3. U nás je zvykem chodit do školy v oblečení, které je vhodné. Američani ve škole vypadají jako by se zvedli z postele a rovnou vyrazili. Uvidíte tam spoustu lidí v pyžamových kalhotách a pantoflích. Když jsem tam denně chodila oblékaná v oblečení co mi přišlo naprosto normální a obyčejné, všichni říkali jak nosím hezké oblečení a jak je ten "evropský styl oblékání" hezký. Normální oblečení, které by si Američan oblékl do školy by byly nejspíš tepláky, mikina a první boty co se mu po cestě z postele připletou pod nohy.

4. Co se týče jídla, vše je dvakrát více sladké či slané jak u nás. Jednou jsem se tedy nabídla, že udělám něco českého. Upekla jsem tedy koláče a bábovku, musím říct, že na to, že jsem suroviny, které byly nejvíce podobné těm českým sháněla velmi dlouho, vše se povedlo. Mým rodinám vše moc chutnalo, ale za to, když jsem dala ochutnat kamarádům, tak si polovina myslela, že jsem tam zapomněla přidat cukr.

5. Pro Američany je jejich vlast velmi důležitá, proto je nedílnou součástí každé třídy ve škole americká vlajka. Vlajka je i v tělocvičně kde je společně i s vlajkou státu. Každé ráno před začátkem první hodiny se musíte postavit čelem k vlajce a s rukou na srdci odříkat tzv. "Pledge of Allegiance" (Slib věrnosti) a držet moment ticha. Na sportovních utkáních to funguje stejně a před začátkem zápasu se všichni hráči, ale i lidé v hledišti postaví a s rukou na srdci poslouchají jejich hymnu. Když jsem byla v týmu roztleskávaček, měly jsme přesně zadáno jak máme stát během hymny s tím, že jsme se nesměly hýbat jinak by to bylo bráno jako neúcta k jejich zemi a škole.

6. Většina Američanů mluví jen anglicky nebo možná ještě španělsky, ale to je tak vše. Proto když za nimi přijdete s tím, že umíte mluvit třemi a více jazyky jsou z toho úplně vedle. Hned na to vás poprosí, abyste v daných jazycích něco řekli a budou se to snažit zopakovat. Pokaždé, ale uslyšíte jinou verzi toho jak vyslovit dané slovo. V mém případě to došlo až tam, že se ode mě naučili různá slova a tak náhodně v průběhu vyučovací hodiny se ozvalo "Děkuji" "Ahoj" "Jak se máš?" atd. Nebo když se jich učitel na něco ptal odpovídali mu v češtině "Ano" "Ne". Pár učitelům to poté došlo a třídě to zakázali.

7. Pokud se někdo z vás obává studia na americké střední škole, není čeho. Za celý svůj školní rok jsem se ani jednou nemusela na testy připravovat. Americký školský systém je velmi jednoduchý, témata jsou velmi obecná a nevěnuje se tomu taková důležitost a pozornost, jako u nás. Absence některých předmětů jako je třeba zeměpis je toho důkazem. Pak se nemůžeme divit, že nevědí ani kde, a co je Evropa. Většina učitelů žákům dopředu řeknou z čeho a kdy budou psát, v ojedinělých případech dokonce napíší část správných odpovědí na tabuli (aby nikdo neměl trauma z neúspěchu a nemusel tím pádem navštívit svého psychologa).

8. Ve škole je na prvním místě sport. Z mého pohledu je zarážející, že upřednostňují sportovní výsledky před vědomostmi a znalostmi. Pokud ve škole nejste zapojeni v nějakém týmu je to velká nevýhoda. Studenti, kteří jsou zároveň i sportovci to mají mnohem jednodušší. Učitelé vám dovolí nepsat test pokud jste den před měli zápas nebo když přijdete pozdě na hodinu a řeknete, že jste se bavili s vaším trenérem, nikdo vás nebude podezírat a hned jste omluveni.

Každopádně jsem svým rodičům a Rotary vděčná za tuto zkušenost, ze které budu čerpat po celý svůj život.