Roztleskávačky

8.11 jsem se účastnila třídenních "Try Outs" do týmu basketbalových roztleskávaček. A jak už z toho asi vyplývá, do týmu jsem se dostala. 

Začalo to každodenními tréninky, které trvaly 2 hodiny, po škole a pak už konečně i zápasy. Musím říct, že jsem měla ten nejlepší tým, který jsem mohla. Všichni mě mezi sebe přijali jako bych tam patřila už léta. Pár prvních zápasů jsem měla strach, že něco pokazím, ale naše trenérka mě vždy uklidňovala, že je to v pořádku a že se nemám čeho bát, protože mi to moc jde. Celý můj tým byl mojí velkou oporou po celou sezónu.

Zápasy byly ještě lepší než tréninky samotné. Hlavně když jsme je měly na jinde než doma a museli jsme jet autobusem do jiné školy. Jedna z nejvzdálenějších škol byla asi 2 a půl hodiny od nás. Cesty autobusem byly vždy to nejlepší zakončení po zápase, hlavně když jsme zápas vyhráli. Všichni jsme si i společně s hráči basketbalu povídali a máme odtud nejvíce vzpomínek.

Sezónu jsem si moc užila a jsem více než ráda, že jsem si vyzkoušela jaké to je být americkou roztleskávačkou.